zejtra napořád
Tmavý režim
Tmavý režim Použít nastavení systému

Logan proti všem

6 min. čtení

Poslední kapitola z Wolverinova života se extrémně vydařila a je až s podivem, jak propastný rozdíl mezi ostatními blockbusterovými filmy, hrdinskými i nehrdinskými, tento snímek vytvořil. V článku se pokusím nastínit, proč tomu tak je a zároveň srovnat některé filmové série mezi sebou. Na konci možná padne i řečnická otázka o tom, proč je dnes pro filmová studia kvantita výše než kvalita.

Osobně nejsem příliš nadšený z faktu, že mají filmy a seriály podle komiksů tak velký podíl v nabídce ať už kin či streamovacích služeb, potažmo televizních stanic (zahraničních samozřejmě). Stejně tak ale nejsem nadšený z toho, že drtivá většina všech filmů, které mají letos vyjít, a náhodou nejsou inspirované komiksy, budou pokračováním nebo rebootem zaběhnutých sérií. Někdo zřejmě usoudil, že právě to momentálně divák potřebuje – celovečerní seriály – s prodlevou mezi díly rok nebo dva. Ať už za tím stojí cokoliv, je to pro mě jako diváka realita a já se z ní pokouším vybrat jen to nejlepší, abych tím průměrným neztrácel příliš času. Bohužel laťka kvality, kterou tato pokračování poskytují, je nasazená velmi nízko. Pravděpodobně jde o snahu „sekat filmy jako Baťa cvičky“ a vydělávat na nich, aby bylo dost peněz na nějaký větší titul, kterému bude čas od času dopřáno trochu více péče.

U Marvelu je to myslím vidět velmi dobře na posledních filmech z jeho dílny. Byť měl Doctor Strange poměrně slušný ohlas, jedná se zcela viditelně o přímočarý film se zrecyklovaným scénářem, který má za cíl jediné – v rychlosti nám představit novou postavu a vydělat peníze na vážněji míněné Avengery, kteří přijdou později. Ti asi vydělají dost peněz na pár menších rutinně zpracovaných filmů a ty dohromady dost peněz na další Avengery.

Rovněž je to vidět i na reklamní kampani, která jednotlivé filmy provází. Doctor Strange byl film, který se tak nějak objevil a byl tu. Týden před premiérou jsem si všimnul pár plakátů po Praze a traileru na Youtube. Více toho nebylo. Narozdíl od tohoto „menšího“ filmu se obrovské mediální propagace dočkal Kapitán Amerika: Občanská válka, který byl v podstatě filmem z hlavní dějové linie Avengers. „Čekání“ na něj bylo takřka nekonečné, trailerů měl několik, dlouho předem vysílaných a herci opakovaně vystupovali v mnoha amerických talk show.

Něco takového je v podstatě nudný rutinně fungující pomalu se točící stroj na peníze, do kterého jsme jako diváci spadli. Pokud mluvíme o někom, kdo rád zajde do kina na nějaký ten blockbuster, filmy od Marvelu jsou nevyhnutelnou volbou. Rovněž ty od DC, má-li člověk o něco více odvahy. A proto si vážím těch povedených, kterým byl právě poslední uvedený film – Logan.

V záplavě slabších až špatných komiksových filmů to byl naprostý úkaz. Myslím, že kdybych chtěl vyvážit váhu, kde by na jedné misce ležel Logan, na druhou bych musel položit Strange, Apokalypsu, Budoucí minulost a ještě přihodit něco málo, třeba Amazing Spider-Mana 2. A to se bavíme pouze o pocitu dobře utracených peněz a minimalizaci míry zklamání. Kdybych měl dostat za jedno vstupné možnost jít na všechny výše zmíněné filmy nebo na Logana, byla by to kvantita proti kvalitě v té nejčistší podobě, ale byla by to fér nabídka. Tak dobrý film to byl.

Šlo o rozloučení s Hugh Jackmanem a Patrickem Stewartem, muselo to být bráno vážně. Na druhou stranu doufám, že nešlo o jednorázový počin, ale spíše o ověření funkčnosti nového pojetí a inspiraci do budoucna. Nic podobného zatím nenabídnul žádný z filmů o superhrdinech od Marvelu ani DC (ani žádný z X-Men filmů). Batman v Superman se snažil o vážnost, ale těžce pohořel. Marvel do své klasiky vložil trochu toho zaobírání se vážnějšími tématy (Civil War), ale působilo to zvláštně a dopad to nemělo veškerý žádný. Avšak Logan vzal superhrdinu jako člověka, naložil mu na bedra hned několik problémů, nechal ho jednat se skutečnými lidmi a poslal ho do skutečného světa. A fungovalo to, narozdíl od Avengers, kteří odvraceli pohledy od obrazovek, na kterých běžely záběry umírajících obyvatel Sokovie, což byla celá ta slavná snaha Marvelu o morální stránku bytí superhrdinou. Někdy je zkrátka potřeba vsadit na osvědčené postupy a zkusit „zariskovat“ smícháním na první pohled neslučitelných světů. Já osobně bych však o risku nemluvil ani zdaleka, vážně pojatý film o superhrdinech se zdá být zcela logickým postupem, oproti generickému akčňáku, který zpočívá v létání po městě a demolování nekončícího zástupu mimozemských vojáků, kteří nejsou schopní ani zranit jedinou z hlavních postav.

Něco podobného jako je Logan jsem přece už viděli dříve, tak proč se studia nepoučila z výsledné podoby Watchmenů, kteří byli skvělí? Úspěchu Nolanova Batmana si také nikdo nevšimnul? I Muž z oceli byl v tomhle poměrně silný.

Osobně mám obavu, že Marvel už nikdo nepřesvědčí, aby se pokusil přiblížit realitě a nabídnul divákům něco skutečnějšího. Všechno to, o čem jsem mluvil, používá Marvel pouze k nalákání na film trailery, v praxi je pak film zcela klasickou „Marvelovkou“ (Avengers 2, Iron-Man 3).

Nepřestávám ale doufat, i když je mi jasné, že stávající Marvel univerzum už se nezmění. Možná nějaké, které přijde po něm. Tak uvidíme, co nám studia po vzoru „tohle divák momentálně chce a potřebuje“ přisoudí za pár let.

Vzpomínám na dny, kdy byly filmy podle komiksů nepochopitelným úkazem, dny kdy vyšel Spider-Man s Tobey Maguirem, Hulk s Ericem Banou, první X-Meni nebo později Iron-Man. Všechno to pro mě byly úkazy, tehdy ani ne příslib něčeho většího, stěží pak něčeho dnešních rozměrů. Šly spočítat na prstech jedné ruky a já měl neskutečnou radost z toho, že se objevil další. Dnes jsem vrcholně znuděn každým novým trailerem na podobný film a reálně trpím nemožností vybrat si nekomiksový AAA blockbuster.

S pokračováními je to ale všude stejné, kvalita jde dolů a i přes snahu tvůrců o stále akčnější a velkolepější pojetí, klesá křivka mého zájmu o každý další film ze série strmě dolů.

Rychle a zběsile je ideálním příkladem něčeho, co už je dávno mrtvé a přesto se to vrací znovu a znovu. Když si vzpomenu na své nadšení z pátého dílu, který byl unikátní tím, že se sešly prakticky všechny zásadní postavy z předchozích dílů a spolu něco podnikaly, je mi smutno, protože z tohoto milého překvapení udělali tvůrci něco šíleného, co se nepřestává vracet, i když už by rozhodně nemělo.

Oproti tomu Piráti z Karibiku, jejichž kvalita klesala s vzestupem velkoleposti, prakticky od druhého dílu, si dali delší pauzu a přišli s něčím, co z trailerů vypadá jako stále stejná záležitost, avšak alespoň sobě věrná a po dlouhé odmlce vlastně docela milá. Osobně si myslím, že právě ta pauza, kterou série Pirátů měla, je důvodem mé prozatimní schovívavosti. Mám však obavy, že prvních pár minut nám rychle připomene, co bylo na Pirátech 2, 3, 4 špatné a zbytek stopáže nám to přehraje v bledě modrém. Ale kdo ví, možná tuto mou prognózu CGI mladý Jack Sparrow vyvrátí (spíše potvrdí). A do toho ještě ty Star Wars…

Komentáře

Přečtěte si také