Zejtra napořádSeriály
CZ
EN
Tmavý režim
Tmavý režim
Použít nastavení systému

Silicon Valley

Dvakrát prověřeno.
21. července 2022
3 min. čtení

Podruhé jsem zhlédl komplet seriál Silicon Valley. Proč vlastně, když mě napoprvé nijak zvlášť neoslovil? Nejspíš proto, že když jsem ho v aplikaci HBO Max zahlédl, vzpomněl jsem si na několik skvělých scén, pro které mělo smysl vrhnout se na seriál znovu. Stačil by býval nejspíš nějaký sestřih, ale nakonec proč si nedat svižných šest sérií téhle vcelku zábavné tech-komediální série?

Při opakovaném sledování divákovi nicméně dojde, že veškeré zábavné momenty jsou ihned ubity nějakou zásadní krizí rozměrů krachu firmy, ze které zdánlivě není cesty zpět. Během několika málo minut se však naše banda programátorů z nastalé situace dostane skvělým nápadem, osudovou náhodou nebo jinak. Zpravidla se tuto záchranu povede spojit i s masivním profitem, který ale po několik dalších dílů přináší jen mnoho dalších úskalí a útrap.

Když jsem kdysi seriál sledoval, od třetí série jsem musel na díly čekat týden. V takovém případě si téhle úmorné oscilace mezi krachem a profitem možná nevšimnete tolik, ale při třech, čtyřech dílech za odpoledne se kadence projeví, a s tím seriál přichází o zábavnost. Tedy alespoň pro mě, a vždy na různě dlouhé chvíle, zpravidla do dalšího vtipnějšího momentu, který jsem si pamatoval z minula. Močení do lahve, hořící servery, kočičí kontaktní čočky, chytré lednice, tequila na klávesnici – a nejen tyto – jsou momenty, které stojí za to vidět podruhé, a za pár let možná znovu.

O čem seriál je

Banda programátorů, které k sobě pojí pouze to, že bydlí ve stejném nájmu, u Ericha v jeho technickém inkubátoru, se dá dohromady nad nápadem introvertního programátora Richarda, který sice nemá problém komunikovat s okolím, ale obvykle při tom dost úzkostlivě vyšiluje, někdy i zvrací, a to zpravidla horizontálně na stěnu, na sklo, na jiné lidi. Je to Ríšovo poznávací znamení, a jméno Ríša je jen jedno z mnoha, které si Záplata v půrběhu seriálu vyslouží… Ještě taky Kaďák. Vskutku unikátní příležitost použít tohle slovo v textu.

Jeho nápad se v průběhu sérií dramaticky proměňuje, zejména pak jeho zhmotnění ve firemní produkt. Z aplikace na vyhledávání autorských práv u hudby přes kompresní nástroj, video chat až po decentralizovaný „nový“ internet. Všechny tyto produkty jsou ale vždy postaveny na kompresním algoritmu, který Richarda napadl při jedné z nejvtipnějších scén seriálu a který je podstatně efektivnější než veškerá tehdejší konkurence. Ta se v nejlepším případě dotýkala teoretického kompresního maxima, které Richard znatelně překročil.

No a krom samotného produktu, bandy a dalších postav, které jsou povětšinou nepřátelské, se seriál nese v duchu neustálého špičkování mezi dvěma svébytnými prográmatory: satanistou Gilfoylem a po uznání a penězích prahnoucím Dineshem. To je koneckonců to vůbec nejvtipnější, co umí Silicon Valley nabídnout. Bohužel to má natolik konzistentní podobu, že ani jedna z těchto dvou, a nakonec ani žádná jiná postava, neprojde žádným osobním vývojem. V tomhle ohledu je Silicon Valley jako Simpsonovi. Věřím totiž, že kdyby seriál běžel opakovaně někde v televizi (jako Hvězdná brána, MASH apod.), sváteční divák nerozezná kvůli nulovému vývoji postav první sérii od poslední.

Každopádně se ale jedná o zábavnou „jednohubku“, kterou stihnete bez většího trápení zhlédnout za týden a která vás nijak neurazí, i když vám toho ale ani moc nedá. Humor odezní v rámci vteřin, krize pominou do jednotek minut, úspěchy jsou zdánlivé a dočasné, přesah vlastně žádný.

Poslední díl je zvláštní. Dokonce věřím, že celý seriál může leckomu znechutit, protože je to závěr vskutku nestandardní a při prvním sledování i neočekávaný.

Obrázek 1

Komentáře

Obrázek v plné velikosti