Čeština
English
Tmavý režim
Použít nastavení systému
Tento web používá cookies, včetně Google Analytics a Google AdSense, k měření návštěvnosti a zobrazování personalizovaných reklam. Udělení souhlasu s jejich použitím můžete později kdykoliv odvolat kliknutím na odkaz v pravé části webu.
Název
Platnost Typ

cookie_consent
30 dní Nezbytné

theme
30 dní Nezbytné

theme_os
30 dní Nezbytné

lang
30 dní Nezbytné

__eoi
24 hodin Nezbytné

__gads
390 dní Analytické

_ga
2 roky Analytické

_gid
24 hodin Analytické

_gat
1 minuta Analytické

_gcl_au
3 měsíce Analytické

_ga_XXXXXX
2 roky Analytické

__gpi
390 dní Marketingové

Prohlášení o ochraně osobních údajů (Google)
Seznam cookies

Už vím, co se stalo Pondělí

12. října 2017
3 min. čtení

Netflix neprodukuje pouze seriály, ale i filmy. O některých se ví více, o některých méně. What Happened to Monday rozhodně není tak známý jako z poslední doby například Death Note, což je však možná dobrá zpráva. Ten si totiž svou slávu zasloužil tím, jak je “špatný”, respektive jak moc nenaplňuje očekávání fanoušků japonské předlohy.

Pojďme ale zpátky k filmu o sedmi sestrách, které se bohužel narodily v nesprávnou dobu, do přelidněného světa, ve kterém není dovoleno mít sourozence. Tato definice je ve filmu opakována několikrát, i přes to, jak zvláštně zní. Ten zákaz se totiž netýka ani tak moc rodičů, jako právě dětí. Ty jsou po celý život identifikovány jako jedináčci, či prvorození a jsou čas od času vyslýchány, jestli skutečně nemají nějaké ty sourozence. Ve scénáři bohužel není prostor pro rodiče a politika tamního světa je tedy plně prezentována na dětech.

Willem Dafoe je dědečkem našich sedmi hlavních postav a stará se o ně, protože jejich matka zemřela při porodu. Jelikož tehdy byli pracovníci porodnice shovívaví a nechtěli šest ze sester poslat do hibernace, ve které měli spolu s dalšími neprvorozenými dětmi čekat na lepší budoucnost, předali je jejich dědečkovi a nechali ho s nimi naložit dle jeho promyšleného plánu.

Stále nejdu za hranice traileru, tudíž můžete směle číst dál, bude to zajímavé. Vnučky pojmenoval po dnech v týdnu a vytvořil jim jednu identitu, kterou sdílely. Každá ji hrála v den, podle kterého se jmenuje. Večer si vždy předávaly informace o tom, co se jim stalo ten den, ráno se upravily a v dospělosti i nalíčily přesně tak, aby okolní svět nepoznal rozdíl. To vše fungovalo takřka bez problémů do momentu, kdy se v pondělí večer nevrátila první sestra domů. Ostatní tak nevěděly, co mají dělat. Jít ven a předstírat, že se nic neděje, přestože hrozí, že budou venku dvě naráz? Nebo nejít a strhnout tak na sebe nežádoucí pozornost? No, uvidíte sami. Já už z děje více neprozradím.

Proč se o filmu tolik nemluví, si nejsem jistý, herecké obsazení má totiž vcelku známé a rovněž kvalitou na tom není vůbec špatně a navíc překvapí i jedním videoherním cameem. Kdybych neviděl trailer náhodou na YouTube, o filmu bych se ještě hodně dlouho nedozvěděl.

Je zajímavé sledovat, jaké filmy Netflix produkuje. Bývají to neotřelé originální příběhy natočené za použití někdy nekonvenčních postupů a to je něco, co v době všech těch sedmidílných filmových sérií omýlajících stále stejné dějové postupy potřebujeme. Například právě u What Happened to Monday vás překvapí originální zápletka a nadprůměrná brutalita některých scén.

Produkce, ze které film vzešel je originální a specifická, nebojí se nestandardních postupů a na finálním produktu je to poznat. Kdybyste mi ukázali dva velmi podobné filmy a zeptali se mně, který vzniknul pod záštitou Netflixu, troufám si tvrdit, že se trefím. No a vy, pokud zhlédnete některý z jejich filmů, třeba právě tento, budete pro příště vědět, jestli chcete vidět další jejích původní film. A to je znalost, která se vám při budoucím vybírání filmu ke zhlédnutí určitě bude hodit.

Štítky

Komentáře

Přečtěte si dále

Obrázek v plné velikosti