Boží ulet

Gabriel (Keanu Reeves) je „béčkový“ anděl strážný z amerického LA, který je smutný ze svých nedostatečných pravomocí. Ne že by neuměl víc, než jen dát drobný impuls nepozorným řidičům těsně před tím, než by se nabourali, ale nic jiného dělat zkrátka nesmí… Jenže tahle náplň práce ho moc netěší a chtěl by prostě dělat víc, jako jiní andělé s většími pravomocemi a většími křídly (protože na velikosti záleží).

Andělský úlet

Jednoho dne má Gabriel od nehody zachránit i životem zklamaného Arje (Aziz Ansari), u kterého se konečně rozhodne překročit svoje kompetence a ukázat mu, že jeho život stojí za to žít!

Sice dobře ví, že by neměl, ale udělá to i tak – hlavně proto, že Arj dává jasně najevo, že ho život už moc nebaví a mohl by ho proto chtít ukončit. Dlouhodobě se mu nedaří a donedávna navíc dělal zkušebně asistenta bohatému Jeffovi (Seth Rogen) a na vlastní oči tak viděl, jak bezstarostně si takový boháč může žít. Jenže to ve zkušebním období podělal, a je tak zase zpátky na ulici…

Anděl Gabriel je ale přesvědčený, že pokud Arjovi na vlastní kůži ukáže všechny stránky Jeffova života – ty dobré i ty špatné – přestane si po Jeffově bohatství zoufat a uvědomí si, že jeho život byl vlastně fajn.

Jenže Gabriel není ten nejbystřejší anděl, a proto jeho snaha o lekci pomýlenému smrtelníkovi skončí pořádným průšvihem. Nemluvě o tom, na jak nesmyslné úvaze lekce stála: ty špatné stránky boháčova života totiž měly spočívat v tom, že musí čas od času zaplatit pár tisíc za opravu bazénu nebo jít na nóbl pracovní večeři…

Brzy se tak ukáže, že bohatství, které Arjovi v rámci lekce Gabriel přiřknul, všechny jeho problémy – světe, div se – vyřešilo. Tím nejenže lekce ztroskotala, ale navíc nejde ze vzniklé prekérní situace tak snadno vybruslit… A to ani za účasti nadřízeného anděla, který dokonce Gabriela namísto pomoci degraduje na člověka, a ponechá ho tak stejným strastem, se kterými se dříve potýkal Arj.

A od té chvíle nám film servíruje „zábavné“ patálie všech tří hlavních postav, které se perou s neznámým prostředím extrémního bohatství, nebo naopak úplnou chudobou.

Zábavné, ale k zamyšlení

Film Boží úlet nechce být jen komedií, ale hlavně sondou do života chudých obyvatel (nejen) USA, kteří stojí celou noc za pultem v tom fast foodu, kam obvykle chodí postavy hollywoodských filmů řešit svoje malicherné problémy.

Chce být tím pověstným zrcadlem nastaveným pohodlné společnosti, která si neuvědomuje, že všechen ten pokrok a výdobytky moderní doby pořád stojí na lidské dřině, notabene špatně placené.

Na vedlejší koleji toho, jak se hlavní postavy humorně vypořádávají s následky Gabrielova kiksu, se tu řeší i vážnější sociální rovina podhodnocených řadových zaměstnanců, kteří dřou do rána do večera v jedné, dvou nebo klidně i třech pracích. Přesto mnozí z nich jdou večer spát do auta nebo do levného motelu, který si můžou jen sotva dovolit.

Boží úlet je primárně o lidech, kteří musí vzít jakýkoliv džob, jen aby si vydělali pár dolarů, ale především dostali aspoň tři hvězdičky vašeho hodnocení – jinak přijdou i o tuhle „zakázkovou“ práci a nezbude jim už vůbec nic.

Vedle myčů nádobí nebo řidičů dodávek bez nároku na čůrací pauzu tak třeba poznáme, jaké je to být v kůži poslíčků, kteří nám vezou jídlo, které jsme si na drahém telefonu objednali před 15 minutami a už teď nadáváme, že pořád „nejede“.

Nesnadná kombinace

Přestože celý film působí jako milá jednohubka, chemie mezi hlavními postavami je až tak dobrá, že by klidně mohl dostat pokračování. Třeba znovu nad nějakým sociálním tématem, kterému by mohli tvůrci udělat službu tím, že na něj aspoň trochu posvítí. A to i přes to, že v důsledku tenhle film jako sociální komentář moc dobře nefungoval.

Důležité téma postavy rozebíraly jen povrchově, navíc na pozadí komediální zápletky, což se jen málokdy povede… A přestože je film opravdu milý a má i celkem zvučné obsazení, nejspíš si na něj brzo nikdo nevzpomene. A pokud ano, kvůli jeho vážné lince to jistě nebude.

Film tak asi není přesně tím, čím měl nejspíš v plánu být. Jenže ono skloubit komedii a vážně míněný komentář není vůbec snadné. Božímu úletu se to bohužel moc nedaří a naopak si v něm obě roviny docela škodí.

Ve výsledku tak nabídne jen velmi málo příležitostí k zamyšlení, zatímco legračních momentů vám naservíruje desítky.