Tahle trendy oddychová romantická komedie s prvky zombie žánru a pěšího road tripu se až moc snaží vypadat jako Zombieland. Film bohužel ale není ani romantický, ani vtipný a Zombielandu nesehá ani po kotníky. A to se jím tyhle „Příšery“ snaží být opravdu urputně…
Hlavní protagonista formou voice overu odvypráví celou historii prázdného světa, následně přidá pár flashbacků, ale především neopomene několikrát přiznat, že je poseroutka, žabař a také neschopný si najít partnerku. A to i přestože všechny ženy kolem něj měly možnost vybrat si právě jeho namísto svých aktuálních partnerů.
Jenže on slečnu tak trochu má – tam někde v jiné kolonii – a povídá si s ní občas přes vysílačku. Jednoho dne ale nevydrží a vydá se za ní z podzemního úkrytu, ve kterém by jinak zřejmě dožil. Jenže svět na povrchu je plný hmyzích příšer, které velikostí zpravidla násobně přesahují menší dodávku.
K trailerům se většinou nevyjadřuji, ale tentokrát udělám výjimku. Když jsem ho totiž k zápisku přikládal, poprvé jsem se na něj podíval a díky tomu až zjistil, jak strašně vážně se film bere. Je až k nevíře, jak dobře se podařilo v ukázce prodat propracovaný svět a všudypřítomnou atmosféru. Nic takového ve filmu ale bohužel neuvidíte, narozdíl od toho CGI psa. To ale není žádná velká výtka, jen poznatek. Nijak zvlášť z něj oči nebolí. Co musím filmu ale opravdu nechat, je jeho nápaditost co se monster týče, přestože jinak výprava působí lacině.
Jak je možné, že se posera neschopný trefit cíl kuší, dostane až za svou milovanou, není jasné. Má totiž navíc tu oblíbenou filmovou nemoc, že vždy když jde do tuhého, totálně zamrzne.
Kromě jedné milé a dojemné scény, kterou neprozradím, je film zcela opomenutí hodný, což je přesně důvod, proč si nepamatuji ani jméno toho udatného chlapce, který v jiném životě (překvapivě lepším) utíkal z Labyrintu a hledal v něm lepší konec trilogie, než jakého se mu nakonec dostalo.
Závěr filmu se pak zvrhne do úplně jiného druhu komedie, ne nepodobného počinům Adama Sandlera.
Jelikož už se mi tohle bolestivé připomenutí ztraceného času nechce protahovat, uzavřu zápisek připomínkou, že Zombieland prostě není žánr, který by se dal jednoduše zkopírovat. Je to prostá kombinace zombie filmu a komedie, která se výjimečně povedla, nic víc. A je nakonec tak vratká, že její úspěch nedokázalo zopakovat ani vlastní pokračování původního filmu.
Komentáře