zejtra napořád
Tmavý režim
Tmavý režim Použít nastavení systému

O nejlepším zombie filmu i úpadku žánru

3 min. čtení

Opakující se zmínky o jihokorejském filmu Train to Busan, které jsem vídal na internetu a které tvrdily, že jde o “nejlepší zombie film ever”, mě rychle motivovaly k tomu podívat se na něj. Stejně tak i samotná šance, že půjde o dobrý zombie film, kterých bohužel moc není a paradoxně ty nejlepší z nich jsou komedie, což je trochu smutné, vzhledem k žánru, který s komedií původně nemá nic společného, i když to v praxi funguje perfektně.

Train to Busan je technicky velice dobře zpracovaný, do tématiky zombies přináší nové a vlastní prvky a se zaběhnutými se vypořádává rovněž po svém. Jeho jediným záporem je použití několika žánrových klišé, kterým se bylo podle mého názoru možné snadno vyhnout. Postavy se tak na několika místech zachovají v naprostém rozporu se zdravým rozumem nebo základní logikou. Snadno si tak všimnete toho, že jedna z postav po hodině až téměř bezpečně vypadajícího zápasení s nakaženými doslova nabídne ruku jednomu z nich, aby ji do ní kousl. To byl opravdu smutný moment, a nikoliv proto, že se jednalo o smutnou scénu.

Ve finále jde ale i tak o jeden z top filmů kategorie a za sebe si troufnu říci, že dokonce o ten nejlepší. Do teď jsem za nejlepší film z technického hlediska považoval Zombieland, ale z něj jsem měl reálný pocit, že nakažené postavy jsou herci. Světová válka Z oproti tomu byla až přílišně plná CGI a nebylo v ní mnoho kontaktních scén. Mimochodem, ptáte-li se mě, tak série Resident Evil je úplným dnem žánru, pokud do něj vůbec spadá.

Jelikož se tedy velcí hráči vyřadili sami, nejlepšími filmy se zombies jsou podle mě Train to Busan, Zombieland, Úsvit mrtvýchSoumrak mrtvých, ne ale v tomto pořadí. Netroufám si totiž určit pořadí mezi dvěma komediemi, jedním filmem z víceméně otevřeného světa a druhým, který se celou dobu odehrává uvnitř obchodního centra, což samozřejmě dost mění a určuje atmosféru snímku.

Je s podivem, jak málo dobrých filmů svého času natolik oblíbený žánr dokázal nabídnout. Těch horších naopak nabízí celkem dost.

Nejen ty nejlepší

Zombie žánr ve svém klasickém pojetí dnes už není tak oblíbený a filmů podle zaběhnutých pravidel už proto moc nevzniká (Zombieland 2 nepočítám, jelikož jde o pokračování). Stále jsou však točeny filmy, ve kterých o zombies jde, byť je novým trendem říkat jim jinak. Například seriál The Walking Dead je v tomto ohledu velmi kreativní a názvy jako “chodci”, “mrtváci” apod. se označení “zombie” záměrně vyhýbá. To se celkem hodí, neboť český překlad slova zombie je obvykle foneticky “ta zombie”, nebo dokonce “zombije”, což mi trhá uši a proto se vždy obávám velké davové scény, protože zkušeně očekávám oznámení toho, že se dívám na obrovské množství “zombií”…

Obrázek 7

Krom filmů jako Warm Bodies, který si tematiku zombies pouze vypůjčuje pro klasickou romanci alá Romeo a Julie, jsou tu i žánru poněkud věrnější snímky z poslední doby. Pacient Zero vyšel v roce 2018 a díky svému obsazení a první upoutávce se zdál být opravdu ambiciózní. Když jsem ho však sledoval, rychle mi bylo jasné, že není ani revoluční, ani zajímavý, rozhodně ne dobrý a nakonec ani ambiciózní. Jeho námět samotný zajímavý ale je a jsem rád, že film vzniknul, byť čistě jako nositel myšlenky.

Osobně mám zombie žánr jako takový rád i včetně jeho variací na způsob Patient Zero a mrzí mě proto, že je zřejmě na ústupu, respektive umírá. Mám sice tušení, že bude za 10-15 let znovuobjeven v rámci toho, že Hollywood neustále tápe, kudy by se jeho tvorba měla ubírat, a proto momentálně především remakuje a obnovuje staré filmy a série, ale do té doby budu muset zřejmě setrvat u dosavadní tvorby, třeba právě Vlaku do Pusanu.

Komentáře

Přečtěte si také