Tenhle poklidný film, jehož žánrové zasazení skutečně odpovídá nevšednímu názvu, nám nabídne krátký vhled do života nervózního teenagera Craiga, který se kvůli depresím jednoho dne rozhodne se zabít.
Na poslední chvíli si to ale rozmyslí kvůli obavám o to, že by jeho rodičům nejspíš přišlo sobecké, že si jen tak v noci vyjel skočit z mostu a přišel při tom o jízdní kolo. Jeho mladší sestra by ho přece mohla chtít využít…
Přestože ten večer do vody neskočil, jeho důvody samozřejmě nikam nezmizely. A tak se mladý Craig vydává na pohotovost s vidinou, že mu v nemocnici pomůžou.
Ačkoliv se doktorovi zprvu jeho problémy nezdají být tak závažné, rozhodne se dát na chlapcovo naléhání a přijmout ho na pětidenní pozorování na psychiatrickém oddělení. To se Craigovi ale moc nelíbí, protože spíš doufal v nějaké léky nebo jen radu, jak nervozitu a deprese snadno zahnat. Zítra má totiž školu, a nemůže si přece dovolit chybět kvůli pobytu v blázinci! Nakonec právě škola je podle něj tím hlavním důvodem, proč má deprese.
Craig je velmi chytrý a chodí na prestižní střední školu pro manažery, ze které studenti obvykle pokračují na ty nejlepší vysoké. Tomu ale zpravidla předchází letní studium na prestižním kurzu, o který má pochopitelně zájem i on.
Jenže aby ho přijali, musí nejprve napsat kvalitní slohovou přihlášku, ze které má ale šílený strach. Bojí se totiž, že kdyby ho do kurzu nevzali, nedostane se na prestižní vysokou školu, a nedostane proto dobrou práci jako výkonný ředitel nebo dokonce prezident! A to by byla pochopitelně velká pohroma. Craig je totiž přesvědčený, že jen s takovou prací si v budoucnu najde přítelkyni.
Mimo abstraktní představy partnerky coby doplňku prezidentského mandátu se Craigovi líbí spolužačka Nia; ta ovšem nedávno začala chodit s jeho nejlepším kamarádem. A aby toho nebylo dost, právě jeho kamarád je dalším výrazným zdrojem nejistoty v Craigově životě. Je totiž velký kliďas, kterému jdou sporty, vyzná se v hudbě, z testů dostává 100 procent a s holkami se nemaže. Je to prostě ten typ studenta, kterého by přijali na ten děsný letní kurz, i kdyby se zapomněl přihlásit…
Pozorný divák se samozřejmě rychle dovtípí, že hlavním důvodem Craigových depresí budou nakonec hlavně ty holky… Už jen proto, jak snadno hodí všechny ostatní problémy za hlavu, jakmile si všimne, že na psychiatrickém oddělení, kam byl právě přijat, se kromě většiny dospělých pacientů s vážnými psychickými poruchami nachází i pohledná Noelle v Craigově věku.
Je tak celkem logické, že celý film nejspíš bude o tom, jak se Craig dává dohromady s Noelle, zatímco se snaží popasovat s prostředím „blázince“, kam podle všeho nepatří, ale i vypjatou situací se školou a tou zatracenou přihláškou. To vše mu navíc budou komplikovat stále žhavější rozhovory s Niou, která se právě rozešla, a má tak čas si s Craigem volat a následně ho v nemocnici i navštívit.
Mladík to s těmi děvčaty nakonec nebude mít tak snadné, jak se původně mohlo zdát. A to ještě není ani prezidentem!
Divák si z filmu vezme ale mnohem víc než jen teenagerské nadbíhání dvěma holkám naráz. Je hlavně o uvědomění si drsné reality vlastního života a taky nám nastiňuje, s čím vším se můžou potýkat druzí. A je celkem jedno, jestli jsou jejich problémy malé, nebo velké… Všechny jsou velké.
Film Něco jako komedie není jen o problémech mladých, právě naopak. Kvůli rekonstrukci nemocnice se totiž musela dočasně spojit oddělení pro děti a dospělé, díky čemuž poznáme i mnoho dospělých charakterů. Někteří jsou vážně nemocní, jiní mají „jen“ deprese, většina z nich se ale snaží přemoct nepřízeň osudu i vlastního zdraví tím, že bojují o svou budoucnost – ať už to znamená v jejich případě cokoliv; a nebo jen prostě tím, že zvládají jeden den po druhém.
Komentáře