zejtra napořád
Tmavý režim
Tmavý režim
Použít nastavení systému

Skvělý Mandalorian, špatné Star Wars a zlý prodavač Disney

6 min. čtení

Kdysi jsem napsal jeden zápisek, který už dnes není relevantní a proto jsem ho s mnoha dalšími nechal zmizet spolu s předchozím blogem. Týkal se Star Wars, konkrétně epizody 8, respektive hlavně jí. Šlo veskrze o kritiku, byť nijak velkou, spíše tedy o zklamání. Zápisek se jmenoval „Nejsem fanoušek Star Wars, ale…“.

Byť hned zkraje textu následovala kritika, a dnes chci mluvit o zdařilém počinu, mohl bych použít tutéž frázi i pro uvození zápisku o seriálu The Mandalorian. Budu o něm psát z pohledu někoho, kdo Hvězdné války nijak zvlášť neadoruje, původní trilogii pořádně neviděl, té druhé se tak trochu směje a třetí považuje za velmi smutný test toho, co diváci vydrží, při snaze studia udělat pomocí své nově nabyté dojné krávy malou dojnou kravičku z každého diváka. A nejhorší na tom je to, že se pomocí známé značky dokonce snaží udělat diváka z každého. To je velmi nezvyklý marketing, který se musí přejídat snad úplně každému, nejen mně, a proto bych si spíš tipnul, že bude kontraproduktivní. Jenže mám nemilý pocit, že při té záplavě Star Wars motivu v každém obchodě, na úplně každé potravině i na výrobku, každém rohu a v podobě, se nakonec zadaří a do kina přijdou i ti, kteří by tam buďto vůbec nešli, nebo to tentokrát hodlali vynechat.

Jakožto někomu, kdo má velice rád Lego se mi příčí hlavně strategie kolem hraček, kdy motiv Star Wars zdraží produkt minimálně o 400 korun na tisícovku, alespoň tedy v případě Lega… Je to zvláštní kontrast, kdy můžete dostat kartičky s postavami ze Star Wars i za nákup levných potravin (přičemž na polovině těch potravin budou opět přítomny), ale skutečnou hračku si musíte pořídit za absurdní částky. Kontrast je to sice zvláštní, ale zcela pochopitelný. Levnější zmínky o Star Wars lákají na ty dražší, ale film není stropem, naopak. Je jen jedním z lákadel a paradoxně jedním z těch levnějších.

Zpátky ale k seriálu Mandalorian, který je něčím úžasným a do výšin vyčnívajícím v zástupu nepochopitelně zpackaných příležitostí o vznik filmu ze světa Star Wars. Záměrně jsem nenapsal „filmu nebo seriálu“, protože jsem neviděl žádné ty animované rebely ani klonové války apod. Ty mohou být dobré, opravdu o nich nic nevím. O čem ale ano, jsou epizoda 7 a 8, které i jako nefanoušek Star Wars mám právo hodnotit a to zcela komplexně, neboť jsem cílová skupina, na kterou byly tyto filmy mířeny. Buďto jsem to já a fanoušci Star Wars rovnocenně, nebo dokonce já víc než oni. Já jsem ta masa, kterou bylo kýžené nalákat do kina, což u fanoušků potřeba nebylo.

Seriál o námezdním lovci Mandovi, který je členem nějakého řádu „Mandalorianů" a zároveň cechu lovců lidí, je prostě výborný… Ale víc už o jeho příběhu neřeknu, protože prokážu vám i sobě tu službu, že nebudu dále mluvit o loru, o kterém nevím takřka nic, a raději pohovořím o kvalitách, které seriál nabízí.

Jednak má přívětivý formát, protože jsou jeho díly spíše kratší a obvykle se drží kolem půlhodiny. Pro někoho, kdo není fanouškem Star Wars, ale tak nějak k nim tíhne, je to ideální stopáž. Jednotlivé epizody jsou zábavné a příjemné na sledování, a to ať už se týkají hlavního děje, nebo dělají zbytečný úkrok stranou. Proč zbytečný? Série s takto krátkou stopáží a jen osmi díly vyžaduje tempo, kterého se v případě Mandaloriana sice dostává, ale jen těsně. Ve světě, kde se létá dny a měsíce vesmírem, chodí hodiny a dny po poušti a vedou se pomalé opatrné dialogy, je třeba dát si pozor na vyváženost akce a rozjímání, respektive zábavy a nudy v případě diváka.

Obrázek 10

Velmi oceňuji, že seriál přišel jen s jednou postavou, která může být pořádně zpeněžena jako hračka. A zároveň se zdá, že na ni bude aplikována strategie, kterou obvykle používá Apple, tj. nedostatek a pomalý postup nabídky. Možná je to v případě „Baby Yody“, jak jej sami diváci pojmenovali, je z důvodu toho, aby neubíral zisky hlavní epizodě, ale spíš půjde o kombinaci obou. Domnívám se, že si ho Disney nechce nechat okoukat během pár týdnů, natož před Vánoci, kdy by mohl zapadnout. Je totiž opravdu rozkošný.

Zároveň je milé, že je seriál dospělý a nedává sebemenší záminku pro kritiku. Nezdá se však, že by toho bylo docíleno silou. Také na něm není vidět jakákoliv umělá snaha udělat jej přístupným dětem, což je obvyklý problém mnoha seriálu, filmů i her. V případě Star Wars tematiky například nedávno vydané hry Jedi: Fallen Order, která hráčům nedovolila světelným mečem rozřezat nepřátele, což vypadá samo o sobě trapně a zcela mimo, protože to není ani tak problém porušování nastavených pravidel smyšleného světa, ale o porušování fyzikálních zákonů. Naopak zvířata se ve hře rozřezat dají. A aby vybalancovala nemožnost téhož u lidí, stane se to u každého… Každému zvířeti upadne hlava. A jako třešnička na dort, který je ozdoben už tak špatným technickým stavem hry, se hráči „povede“ rozříznout všechna zvířata stejným způsobem, takže jim padají hlavy z krků i při seknutí vedeném kolmo na hlavu. Je to k smíchu a rozhodně ne nenápadné, spíš to ještě podtrhne zvláštní pocit z nemožnosti rozřezat vojáky.

Jedná se tedy o zdařilý seriál, jeden z mála Star Wars počinů napříč celým spektrem zábavního obsahu, i příběh, neochuzený o emoce i přes to, že hlavní postava nikdy nesundá masku a mluví rozvážným pomalým hlasem.

Osobně doufám ve vznik dalších sérií a možná v to, že se v Disney poučí a začnou s látkou Star Wars nakládat dospěleji a rozvážněji, než to dělají posledních několik let. Určitě by měli začít tím, že uberou na dojení té hvězdné krávy a dělání z diváků i fanoušků zákazníky. Divák má být zákazníkem pouze v okamžiku, kdy si kupuje vstupenku do kina. Všechny ty hračky, které chtějí v Disney, abychom si koupili, máme chtít protože je film a příběh dobrý, ne protože to marketingové oddělení chce a vynaložilo ohromné úsilí na to, abychom to „nechtěně“ chtěli i my.

Na závěr malé popíchnutí

Zkuste si představit, že byste se třeba jen během prosince snažili aktivně vyhnout všem produktům, které na sobě mají obrázek Star Wars. Nebudete si moci koupit spoustu věcí, nejen Coca-Colu. A budete muset tolikrát odmítat všechny ty nálepky a body u pokladen… Jen představa toho zbytečného úsilí mě děsí, natož pomyšlení na to, že risknu jít do kina na devátou epizodu a ona bude stejně tak špatná jako osmá, nebo vybroušená k marketingové dokonalosti jako sedmá. Genderově a jinak potřebně vyvážená… Zcela nenuceně samozřejmě.

Enormní rozměry, kterých doprovodná marketingová kampaň dosáhla, všechny ty sázky na jistotu a bezostyšné dojení značky v mých očích obrovským způsobem dehonestuje legendární Hvězdné války, které sice nijak zvlášť neoblibuji, ale respektuji je jako kulturní milník, který zásadně ovlivnil tehdejší budoucnost filmu.

Komentáře

Přečtěte si také

Obrázek v plné velikosti