Už mnohokrát jsem psal o způsobu, kterým Netflix nechává natáčet své filmy, takový ten punc „áčkového“ filmu, který přišel odnikud chvíli po vydání trailerů, stál buďto hodně peněz, nebo se zhmotnil zdarma a nikdo neví, jak se to stalo. Zpravidla v něm hraje několik dobrých herců a jedna opravdová hollywoodská hvězda. Kdyby na právě popsané existoval encyklopedický pojem, třeba „netflixovský film“, relativní novinka The Old Guard by u něj zřejmě byla uvedena jako příklad.
To, o čem mluvím, není primárně negativním hodnocením, spíše subjektivním dojmem, do kterého se snadno vepíše nějaký opakující se prvek těchto Netflixích filmů. Zatím to vidím jako „průměrný film, který bych vidět nemusel, ale nijak zvlášť mi nevadí“. The Old Guard na tento výrok pasuje zcela, stejně tak jako 6 Underground, Holidate nebo i Extraction, který však většinu lidí údajně bavil o mnoho více než mě.
Nevšední námět
Ještě není známo, jestli je The Old Guard samostatně stojícím filmem, nebo teprve rozehrává nějaké to univerzum, to se u Netflixu zpravidla dozvídáme až po zhodnocení finančního přínosu. Každopádně stojí na originálním a silném námětu. Konkrétně jde o velmi jednoduchý a přesto velmi zajímavý koncept nesmrtelnosti několika málo lidí, kteří jsou k sobě blíže nespecifikovaným způsobem přitahováni. Když už jsou pospolu, vyplyne z toho, že by mohli zřejmě s někým bojovat, když nemohou umřít, a jelikož jsou hlavními hrdiny filmu, bojují logicky proti všemu zlu, jak jej historie servíruje.
Je tu i vedlejší linka, o které nebudu nutně mluvit, abych neprozradil víc, než je potřeba. Řeknu jen, že je rovněž logická a má ve filmu své místo. Paradoxně je vlastně tím hlavním, s čím se postavy potýkají, přesto je opravdu vedlejší. Právě to je na filmu příjemné – pomalejší tempo a netlačení na pilu.
V hlavní roli je zcela klasická Charlize Theron, která hraje 1:1 Furiosu ze Šíleného Maxe, jen tentokrát má obě ruce. Je mlčenlivá, vážná, tak trochu arogantní a jde tím divákovi na nervy. Začínám si myslet, že Charlize přišla o schopnost cokoliv hrát a zůstal jí jen ten příznačný zaslzený pohled bokem s lehce zakloněnou hlavou, při kterém někomu něco vyčítá nebo se loučí.
Ostatní postavy jsou ovšem velmi sympatické a když pominu nováčka v týmu, jsou všichni zajímaví, přestože o sobě moc nemluví a ani by neměli co říct. Hlavní záporák, dá-li se to tak říct, je vlastně docela uvěřitelný a stojí nohama na zemi. To nebývá časté a byl jsem za to rád.
Film funguje na principu toho, že se děje všechno nyní a nic, co bylo předtím není důležité, stejně tak jako to, co možná přijde. Právě ona vyhlídka na budoucnost byla před několika lety slabinou všech Marvelovek (vyjma Avengers), protože všechny byly jen malým krůčkem k tomu, co diváka skutečně zajímalo. Obávám se, že se tento princip po Endgame znovu vrátí, i když u nového Spider-Mana, který se po Endgame fakticky odehrává, jsem to zatím nepociťoval.
Závěr
Způsobu, kterým o filmu většina kritiků mluví, se upřímně docela divím. Osobně jsem měl za to, že s upadající kvalitou filmů obecně už i u Netflixích počinů všichni přešli na režim „když to není úplná kravina, je to vlastně v pohodě“. Ale zdá se že ne, takže budu znovu výjimkou.
The Old Guard mě krom několika menších žánrových klišé neurážel. Byl sice pomalejší a plný otravně vážné Charlize, ale i přes to jsem za něj byl rád. Realistický záporák, sympatický tým nesmrtelných lidí a uvěřitelný a nekomplikovaný námět jsou plusy, které filmu nelze upřít.
Na možné pokračování si Netflix klasicky nahrává, ale zatím se nezdá, že by se kdokoliv rozhodl sbírat nějaké kameny a chtěl s nimi ničit vesmír… Tím nechci kritizovat Marvel, ale spíš poukázat na fakt, jak velkou radost mi dělá libovolný film, který podporuje rovnici „zápletka zajímavá ≠ komplikovaná“ a který není úplně špatný.
Komentáře