Thunderbolts*

Filmy od Marvelu byly vždy zárukou solidní podívané. Povětšinou sice nešlo o nic převratného, ale vyrazit na ně do kina byl celkem dobrý nápad. A vidět je všechny taky. Byly to totiž dílky skládanky, do které se vyplatilo investovat svůj čas. Jednotlivé filmy měly význam v celkovém tažením za velkolepým finále v podobě Avengers: Infinity War a Avengers: Endgame. To dávalo jejich sledování milou přidanou hodnotu, anebo je to naopak činilo bezduchými žvanci bez pointy… To už nechám na každém z vás.

Po Endgame se ale každopádně všechno nějak pokazilo a Marvel začal chrlit obrovské množství filmů a seriálů pochybné kvality. Filmy samy o sobě zpravidla nenabízely nic než epizodní zápletku, přesah neměly takřka žádný. Dříve slavné potitulkové scény byly nově buď o ničem, nebo slibovaly něco, co ani po letech Marvel nijak nerozvinul.

A pokud jde o seriály, ty neměly většinou žádný větší význam, přesto jste si pak ale v kině na novém filmu přišli jako úplní pitomci, pokud jste je neviděli. Neznali jste totiž všechny nové postavy ani dílčí zápletky. Kevin Feige, prezident Marvel Studios, tuhle (dnešním pohledem) nežádoucí nutnost sledovat prakticky všechno – jinak jdete z kola ven – zpětně nazval „děláním domácích úkolů“, do kterého už diváky nutit nechce, a do budoucna má údajně v plánu seriály točit nezávisle na filmech. Dobrý krok.

Ani hrdinům, o kterých nové filmy byly, nedělal Marvel už moc dobrou službu. Třeba film Marvels zvládl takhle spláchnout potenciál hned tří postav naráz…

Captain America: Nový svět s Anthony Mackiem, který předcházel nejnovějším Thunderbolts* jen o pár měsíců, byl třeba tím zdaleka nejhorším výplodem studia za hodně dlouhou dobu. Diváky unudil a studiu i jménu Kapitán Amerika zásadně uškodil. A Marvel si toho byl moc dobře vědom.

Pravděpodobně kvůli obavám o výdělek se studio rozhodlo propálit už v traileru, že se ve filmu ukáže Red Hulk. Přitom bylo po zhlédnutí filmu do očí bijící, že mělo jít o překvapení až do úplného závěru filmu. S prezidentem se celou dobu totiž něco děje a divák nemá tušit co. Kolem je navíc několik menších záporáků, kteří mají navíc odvádět divákovu pozornost…

Ale protože překvapení nikoho do kina nedotáhne – obzvlášť pokud o něm ani nemá šanci vědět – Marvel ho bez okolků vykecal v traileru, a do kina zkusil nalákat aspoň ty, kteří mají postavu rádi z komiksů nebo jim prostě jen přišla z ukázky cool.

K věci*

Když pominu otřesný zážitek z kina Cinestar, ve kterém nejsou ani po výzvě zaměstnanci schopní nic udělat s ožraly, kteří neustále hlučí, mluví extrémně vulgárně na celý sám a kouří (!), jsem si film docela užil.

Úvodních 20 minut jsem sice sledoval jen koutkem oka, protože jsem si dopisoval s vedením kina ve snaze se těch buranů zbavit (nebo je aspoň ztišit), ale to vůbec ničemu nevadilo, protože úvod filmu přesně kopíruje dění z traileru. Takže jsem byl plně v obraze, přestože jsem obraz nesledoval takřka vůbec.

A jakmile se konečně začalo dít něco nového, pochopil jsem, že to bude celkem nuda…

Nechápejte mě zle, já si ten film užil, ale hlavně proto, že nebyl hrozný. Nebyla to rozhodně ztráta času, ale na druhou stranu nebudu dělat, že šlo o počin roku. Byl prostě fajn, ale nic víc.

Film táhlo dolů plno žánrových klišé a neustálé flashbacky z dětství i niterní pochody dokola omýlané srze těžko pochopitelné výjevy. Smutné na tom je, že nedávaly v ději vlastně vůbec žádný smysl, a nechápaly je ani postavy, kterých se týkaly.

Zvláštní je, že bylo poskrovnu i akce, což je na poměry superhrdinských filmů docela zvláštní. Je tu ovšem jedna moc pěkně natočená scéna, kdy všichni z týmu bojují s nepřítelem, který si je jednoho po druhém maže na chleba. Ale to je asi tak všechno.

Finále pak bohužel stále čerpá ze spoilerů ukázaných v traileru, takže vás moc nepřekvapí. Nicméně jakmile se začne městem šířit zlověstná temnota, která v mžiku oka pohltí každého, na koho padne, říkáte si, že tohle bude sakra zajímavé! Jenže nebylo…

Temnota totiž hned zkraje pohltila i malou holčičku. 🙃 Takže je vám hned jasné, že ti lidé neumírají… a že se nakonec všichni ve zdraví vrátí. Škoda.

Ale sound design měla ta scéna dokonalý. Efekt, kdy lidé jako lusknutím prstů zmizeli, bych nazval „hlasitým tichem“. To bylo boží!